Final Countdown před startem :)

Je to neuvěřitelné, ale přílet táty/partnera se blíží. :-) Jak to vnímám? Jak se cítím? Rozpolceně. Těším se samozřejmě, ale...přeci jen za půl roku si člověk zvykne, že je svým pánem (byť hodnost dítěte tu mou "matka" frčku mnohonásobně převyšuje) a najednou tu bude další element. Budeme si muset zvykat. Oba. Já byla sama s malou tady a dělala si věci po svém. On byl sám tam a dělal jen to, co mu jiní dali povelem. Já dělala tisíce rozhodnutí denně skoro 200 dní. On těch 200 dní neměl svobodnou vůli ani v tom kdy má mít hlad nebo se mu má chtít spát. Uf :)

Nejvíc se těším na návrat "druhého rodiče" z pohledu výchovy dítěte. Být nonstop ready na malou, být jediný kdo velí, rozhoduje, chválí i trestá a kdo je pořád ve střehu je dřina. Vím, že spousta matek je s dětmi sama a spousta má muže do noci v práci. Ale já nejsem spousta, já jsem já a já to zvládala holt těžko. Tak.

Momentálně cvičím střídavě, protože bolavá záda mě donutila osekat holkám matkocvíčo. Děti už tam beztak dost zlobí, tak to vyplynulo ve správnou dobu jako by trochu do ztracena. Takže v den kdy máme cvíčo, tak makám s nimi. V den kdy to nevyjde (=malá není ve školce kde si začíná trénovat docházku) tak jedu stará dobrá videa - Jill a její 6 Week 6 Pack level 1 většinou a teď jsem si jednou dala vražedného Boba Harpera a jeho Body Rev Cardio Conditioning a málem to byla moje poslední hodinka :D A k tomu běhám jak dítě dovolí - většinou 1-2x týdně cca 10-12 km a k tomu někdy 1x týdně kratší vzdálenost 4-5 km když je malá ve školce.

Cíle po příjezdu přítele mám velké - vrátit se ke koučování kamarádů na kruháčích aspoň 1-2x týdně. Zbavit se těch 2 kil tuku co jsem za ten půl rok sama nabrala žraním sladkostí na nervy. Stáhnout 5 km pod 25 min a 10 km pod 55 min. Na závodě 13.12. v Hradci zaběhnout pětku za půl hodinky max (je to noční běh a možná bude klouzat) a 17.1. desítku ve Vlašimi dát pod hodinu (opět beru ohled na počasí a terén).

Takže sportu zdar, nejen maminkám!