Běhám i nezávodně, jen tak pro radost aneb s kamarády Radotín-Zadní Třebaň a sama následně do Mníšku pod Brdy

Víkendy se snažím zasvětit vždy objemu. A co je pro mne objem? 15-25 km. Minulou sobotu se mi k takovému tréninku naskytla príma příležitost. Kamarádi spoluběžci včetně mého čupr parťáka, který je ještě běžecky trhlejší než já, mne oslovili s nabídkou, která se neodmítá. "Nebuď trapná a poběž s náma na Kááárlštejn ;-) ". V první chvíli to vypadalo, že akce pro mne neklapne. Měli jsme rodinnou oslavu. Osud mi ale byl nakloněn - oslava byla od 15 hod v Mníšku pod Brdy, což je pouze 10 km (vzdušnou čarou, což jsem ale nevěděla) od cíle běhu (Zadní Třebaň).

V pátek jsem tedy zabalila sebe a cácorku a nechaly jsme se odvézt k mojí mamce na nocleh do Prahy. Ráno jsem vyrazila směr Smíchovské nádraží na spicha s Trhlejším a ostatními (dítko jsem nechala babičce na krku a jely na výlet a na oslavu napřed) a 8:30 už jsme svištěli vlakem směr start=Radotín.

No co vám budu povídat...cestou, necestou, polem, nepolem, během i chůzí, rychle i pomalu, s pauzami i bez jsme ve velice horkém dopoledni ukrajovali kiláky z našeho výběhu. Nakonec z toho bylo 20 km. V cíli zasloužené pivko a parta vyrazila na vlak zpět do Prahy. Já se vydala na druhou část tréninku - svižně pěší túra směr Mníšek.

Mapy.cz mi tvrdily, že je to 10 km po žluté. Třebaň, Halouny, Mníšek. Skoro rovně. Ovšem pouze na mapě bez vrstevnic :D navíc odchod z Třebaně ve 13:00, takže chuťovka. Horko k padnutí a po 4 km chůze jen na slunci v Halounech žlutá značka skončila. Na rozcestníku se skvěl žlutý čtvereček značící finýto žluté a dál jen modrá a nebo zelená. Na mobilu signál s bídou na morseovku a baterka na 20%...paráda. I vydala jsem se přímo přes kopec. Po asi 2 km jsem totálně ztratila už jakoukoli značku a potkávala jen zuřivé cyklisty mající zde závod "Po hřebenech Brd" nebo tak nějak. Jezdili jak draci kopec nekopec a na otázku "Kucííí, kudy do Mníšku?" mi jen neurčitě ukázali přes kopec, že spěchají a nemají čas vysvětlovat.

No...z 10 km bylo něco málo přes 13, stresu jsem si užila až až, ale naštěstí jsem do cíle došla a dokonce přesně v 15:00 - takže i svou společenskou povinnost jsem splnila. S popěvkem "Mááártin má narozeniny, mýýýý máme přání jediný, štěěěěstí zdrááavííí, štěěěstí zdrááavííí, hlavně to zdraví" jsem hrdě totálně zpocená a propocená vkráčela s celou rodinou na oslavu narozenin :)