Začínáme se zbavovat kočárku. S-V-O-B-O-D-A !! :) Cácorce je 19 měsíců a sedět a koukat jí už neba. Chce hodit, běhat, lozit, prolézat, utíkat, padat, sbírat, ochutnávat, válet se a objevovat. Pro mě je to paradoxně místy i úleva. Kočárek je fajn, dokud dítě sedí v něm. Jakmile dítě chce jít a vyndáte ho, máte sice fajn vozítko na nákup a podobně, ale jinak je to peklená starost navíc. Příklad: Dítě běží po cestě, vy i s kočárkem klušete za ním, najednou změní směr a vy musíte v pikovteřině zabrzdit kočár, sešlápnout brzdu a jít dítě chytat. Prostě vopruz. Pokud chcete popoběhnout na bus/vlak/tramvaj, tak je vám kočár prd platnej - dítě do něj nechce, propíná se jako luk a čas, který ušetříte tím, že dítě vezete sotva zaplácne zpoždění způsobené soubojem "Jen si na chvilku sedni, pak zas budeš běhat."
Jak to tedy děláme?
Vyrazíme z baráku, já batoh a v něm vše potřebné, dítě batoh a v něm nic (jakmile tam něco dám tak to nechce nést, ale chce to vyndavat-zandavat-vyndavat-zandavat a jakmile batůžek chci nechat doma tak řve) za to v rukách alespoň nánu (to je OK, ta jde dát ke mě do batohu) nebo kočárek (to je už horší, ale dá se složit a přivázat na batoh) a nebo motorku (nejhorší varianta). Po 100m se malá poprvé zastaví, postaví přede mě, zvedne ruce "sííít" (=vzít na koně) a já jí nesu. Po dalších 100m se malá zavrtí "doouuu" (=dolů) a já jí sundám. Popojde, sebere 2-3 vajgly, olízne koš a proleze pavučinami v nějaké štěrbině (aby mohla udělat "kuk") a vše se opakuje.
Co z toho mám?
Zatím jen odřená ramena od popruhu batohu, ale doufám, že do konce léta si díky neustálému zvedání 12 kilového caparta vyrýsuju delty a trapézy :D
MATEŘSTVÍ TŘIKRÁT ZDAR, jdu se dívat na seriál dokud dítě spinká a rozplánovat si cvičení na víkend ;)
Tento článek mě neskutečně pobavil :D
OdpovědětVymazatTo jsem ráda. Mě zas pomohlo jeho napsání si uvědomit,že je to vlastně legrace a i když se vždycky celá orosím,tak nakonec je z toho vcelku vtipná historka :-D
Vymazat