Skoro šílená báječná matka v běhu

Jsem o kousek šílenější, ale cítím se skvěle :-) Mé běhání dostává trochu formu a tvar. Dostává podtext a z totálně amatérského plácání se posunulo blíže k hobby běhání. Čím to? Stala se ze mě žena :-) Zní to divně. Stala se ze mě BÁJEČNÁ žena. Samochvála... Stala se ze mě Báječná žena v běhu. Bájenka. Hmm.. Nic vám to neříká? Mrkněte sem http://www.bajecnezenyvbehu.cz/ .

Báječné ženy v běhu jsou komunita žen, dívek, dam, pánů, mužů, holčin, chlapáků, jejich psů a taky jedné skotské sukně, a tito všichni sdílí radosti a starosti s během související. Podporují se navzájem, radí si a pomáhají. Běhají spolu i každý sám, potkávají se na závodech, fandí si a usmívají se. Na sebe do zrcadla, na sebe navzájem, na ostatní lidi a na celý svět. Běh je totiž radost. A sdílená radost se násobí. Když potká běžec jiného běžce, usmějí se na sebe a i když to běželo sebehůř, najednou "v tom" nejste sami. No a pokud se navíc jedná a někoho, koho poznáte podle modrostrakatého kousku oblečení jako "bájenku", je svět najednou méně anonymní. Bájenky a báječňáci jsou jako každá jiná komunita. Tykají si a mají si vždy co říct. Spojuje je láska k běhu a i když jsou si věkově, sociálně a i bydlištěm vzdálení, stejně si mají o čem povídat :)

Uf :-) zasnila jsem se. No každopádně od ledna 2015 jsem se ofiko přidala ke spolku lidí, se kterými mě spojují zdolané kilometry a vypocené litry potu ;-)

Běhu zdar a zítra držte palce, navzdory chorobě, která se o mě pokouší, se já pokusím nějak slušně zaběhnout Zimní běh na Blaník (10km).