Určitě jste se s tím setkali. Někdo ve vašem okolí nebo v okolí někoho vám blízkého "jí normálně co chce, sportuje jen nárazově a je jak lunt". Jak je to možné? Kde je spravedlnost?? Klid, spravedlnost existuje. Ono totiž "jí normálně co chce" je v podání každého z nás něco jiného ;)
Mám takových kamarádek několik. Jedí opravdu všechno. Denně mlsají. ALE. Jedí malé porce, mlsají 1 kostičku čokolády nebo 1 kousek domácí buchty. Já oproti nim ŽERU. Moje porce k obědu je skoro 2x taková než ta jejich. Mlsám jednou za čas, ale u 1 kostičky čokošky ke kafi to nezůstane. Na oslavě nebo rautu se nespokojím s jedním kouskem koláče, ale cpu do sebe od každého trochu. Tyhle "jím co chci a jsem štíhlá" mají totiž jiná měřítka a mají "záklopku". Umí mlsat a jsou gurmánky. Asi jako Francouzky. A razí taky heslo "Vejdi a neuškoď." - mlsají s láskou, užívají si chuť dané dobroty a nemají už při jejím konzumování výčitky.
Jak se to naučit? Těžko ;) Prostě každej jsme nějakej. Naučte se míň trestat za chyby, spíš se z nich naučte poučit. A zkuste kamarádku pochválit a pozitivně jí závidět, než jen skučet, že vy kynete i ze vzduchu ;)
P.S.: nikoho se tím nechci dotknout ;) samozřejmě sama jsem ta verze "Tloustnu jen při pomyšlení na čokoládu" ale na nadhledu už se pracuje a proto jsem si dnes po obědě dala Lindor hořkou kouli jako dezertík ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat