Pražskou půlku jsem se rozhodla neběžet. Důvodů bylo několik. Zaprvé: v době, kdy byla za přijatelné peníze se mi o 21,1 km za přijatelný čas (=do limitu) ani nesnilo. Zadruhé: v době, kdy už by se mi i snilo a i bych zvládla čas o fous lepší mě přestala bavit silnice a davy na těchto mega akcích...Zatřetí: v době, kdy se dalo startovné od neúčastnících se marodů koupit opět za slušnou cenu jsem už měla běžecký diář docela plný a body "silnice" a "dav" stále zůstávaly ve hře. Toto se ale změnilo cca týden před 28.3.2015. V naší báječné BŽB skupině na FB se to hemžilo natěšenými a pozitivními komentáři. Byť jsme jedna parta i bez půlmaratonu, účastníci si byli jaksi ještě blíž. Spojovalo je to mega šílenství okolo akce a mě začalo mrzet, že nejdu.
Už nějakou dobu běhám podle rozpisu Endomonda a tak jsem i v tomto předpůlmaratonském týdnu běhala "jak fretka". A posilovala nohy. Hodně. V pátek 27.3. jsem si vystřihla polední hiit na stehna a večer to šla dorazit na 5 km tempo výběh. Po doběhu, ještě celá zpocená, jsem ale zvedla telefon volající kamarádce Soně, která mi jen stroze oznámila "Koukni se na FB do zpráv. Máš tam nabídku, kterou nelze odmítnout.". A taky že jo. Jedna skvělá báječná (Lucka) mi nabídla, že mi daruje své startovní číslo na tu všemi omílanou půlku! A že mi ho doveze až domů! A k tomu info od Soni, že mě doveze do Prahy a MHD máme zadara...no opravdu to odmítnout nešlo :D a tak jsem najednou běžela půlku :D
Ráno sraz v 9h, odvoz do Prahy, MHD na místo startu, zmatky, šrumec, kosa, skvělé bájenky všude okolo, fotky, toika, převléct, toika, zima, zima, zima, toika. Jaký mám koridor? Aha, L, to je docela vzadu...."Na to kašli, deš se mnou do Jéčka a hotovo, poď" a šly jsme. Propašování klaplo a už se rozklusáváme..za 20 minut start. Kosa, kosa, kosa...a toika. Vlastně ne! Tady žádná už není a ven z koridoru nemůžu, bo podruhé by akce "lezu kam nepatřím" už nemusela vyjít....no paráda. 5 minut. Kosa. Ale vykukuje sluníčko.
Prásk! Výstřel. A nic :D trvalo 6:28 minut, než jsem přeběhla velice pomalým tempem startovní čáru. A těchto 6 a půl minuty se samozřejmě už čas počítá ;) Běželo se mi fajn. Sice se mi celých 21,1 km chtělo na záchod, ale tempo jsem měla tak pěkné, že mi bylo líto si ho kazit návštěvou toiky. Chvíli jsme běžely se Soňou, pak sama, pak se zas někdo připojil. Okolo trati stály stovky lidí, hrály kapely, co 5 km občerstvení, které jsem nevyužila ;) a parádní počásko. Nakonec se oteplilo ale ne moc, takže oblečení jsem měla tak akorát.
Na 18.km mávám davu našich kamarádek z BŽB, které dobrovolničí a podávají pití. Opět odmítám. Napila jsem se jen na 10.km a i to mě rozhodilo z rytmu, nejsem zvyklá ani v tréninku pít (já vím, chyba). Posledních pár kiláků a už se blíží cílová serpentinka a já sprintuji. Trubka. Na takovýchto akcích se do cíle s úsměvem vbíhá s rukama ve vítězném gestu, nehoní se mikropikosekundy ;) nevadí. V čístém čase 1 hodina a 52 minut dobíhám a šunu se směrem k vodě a banánu ;)
Nebýt zásahu osudu v podobě zapomenutého a ztraceného BŽB tílka s památečním startovním číslem, byla by to eňo ňůno zadarmo akce ;) takhle má malilinko vroubek, ale beru to jako vyvážení rovnováhy ve vesmíru a taky mě hřeje, že nalezené části garderoby jdou na Armádu spásy ;)
Sportu zdar!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat