Běhám chvíli a proto se teprve hledám. Zkouším distance a povrchy. Testuju masovky versus komorní akce. Běhám, ploužím se, bojuju, plazím se. A jedním z těchto hokusů pokusů byla i Horská výzva. Akce to byla profesionální ale ne vyloženě davovka - 900 závodníků. Trasy Short (14km), Half (35km) a Long (60km). Běželo se v dvojčlenných týmech. A my zvolili kompromis. Half.
Já, děvče běhající v rovinatém Polabí a max distance kolem 20-25 km a ještě jen občas jsem se rozhodla to hecnout a jít do toho.
Vyrazili jsme s parťákem v pátek v 16:30 z Prahy směr 240km dlouhá cesta do Koutů nad Desnou. Mě už týden před akcí zachvacovala nervozita. Počasí se měnilo každý den, předpověď nejdřív strašila zimou, pak pro změnu napadlo hodně sněhu a dokonce pořadatel povolil nesmeky a sněžnice. Hrůzu v očích vyvolaly i fotky z trati, kde z rozcestníků koukaly jen ty šipky nahoře. Do Koutů jsme dorazili kolem 20.hodiny a šli jsme si vyzvednout startovní set a ubytovat se. V zázemí závodu už panovala veselá předstartovní atmosféra, protože "longaři" měli start ve 23:55 a ani se nechystali už jít spát. My jsme převzali tašky a vyrazili směr Hotel Dlouhé stráně se ubytovat.
Ubytování bylo vtipné - rok 1970 byl pro hotel asi "stopkou" v modernizaci a zastavil se čas :D hodinku jsme se bavili zkoumáním vybavení a údivem nad tím, co vše může vydržet XY desítek let v provozu. Pak večeře, večerka a ráno hurá na to.
Start byl hromadný v 9:00 a hned po vyběhnutí nás čekalo pár vlnovek nahoru dolů. V tomto úseku se mi parťák zranil a chvíli to vypadalo, že budeme končit. Dost mě to vyděsilo, mrzelo by mě to. Ale kámoš zatnul zuby a pokračovalo se. Po cca 2 km začal kopec. A trval 10 kiláků až na Praděd :) tam první kontrola, odčipnout, dát si pivo (já nealko) a šup dolů na Ovčárnu (pozn.: zde jsem v roce 2012 byla s chlapem na dovče jako těhotná v 6.měsíci) a zde občerstvení a druhá kontrola.
A šup do prudkého kopce na Petrovy kameny, Vysokou holi a pak po hřebenu. Úsek, který jsem z dovolené znala a těšila se, že ho poběžíme nás zklamal. Celý úsek po hřebeni pokrývala břečka 10-30 cm hlubokého rozmáčeného sněhu. Počásko nám totiž přálo a bylo 10-20 stupňů, slunečno...od rozcestníku Nad Malým kotlem jsme to střihli náročným úsekem po vrstevnici, pak pár pěkných rovinek a šup do kopce k horní nádrži Dlouhých strání. Parťák trpěl, ale dřel jako zvíře a já se snažila mu neutíkat ;)
Pohled do údolí kde jsme viděli cíl nás namotivoval, ale vzápětí nám "sklaplo" - mezi námi a finišem zela propast. Sjezdovka. Prudká. 1/3 sníh, fajn, dalo se poskakovat (a boty jsme měli durch) ale pak tráva, bláto, seno..no prostě tečka jak má být.
Nakonec jsme do cíle dorazili i se závěrečným sprintem :) můj sen dát to za 6 h se nesplnil. Mé přání dát to za 7 h taky ne. Ale realita 8:00:17 je taky ucházející a umístění 35.místo z 51 týmů Mix a celkové 130.místo ze 169 není žádná hanba!
Žádné komentáře:
Okomentovat