Malá marodí. Zkoušíme zas školku, takže týden chodí (=jde tam 3x) a pak je týden nemocná a týden "v rekonvalescenci". Pro mě tyto intervaly znamenají následující. Týden mám pohodu a parádu. Dítě ve školce a já si běhám a teď i jezdím na kole a uklízím a usmívám se na celý svět. Pak přijde ten týden nemoci, kdy jsem s ní zavřená doma a čerpám z do zásoby načerpaných sil a endorfinů. Po týdnu doma, kdy mám oči podlité krví, vlasů o polovinu méně a nehty okousané do krve, přichází týden obnovy. Tento týden malá nesmí do školky, ale aspoň můžeme na procházky a já můžu díky čerstvému vzduchu zregenerovat tělo a ducha. A pak přijde odměna v podobě týdne ve školce. A tak dále :)
Momentálně jsme v týdnu "marodění". Podlité mám jen jedno oko - malá mě do něj i přes brýle píchla prstem při hře na doktorku. "Mami, já sem pani dotorka. Zavži oči. Žeknite Aaaaa" :) vlasy mám zatím všechny, ale s každým dalším videem na youtube s vláčkem Bobem se okamžik jejich rvaní přibližuje...
Dnes malá zaperlila. Jelikož jsem se rozhodla dát prostor její osobnosti, zeptala jsem se jí, co chce jíst k obědu. (ok, pokrytectví bylo dost, došla mi fantazie tak jsem si chtěla nechat poradit). Poručila si maso a knedlík. Tož hodila jsem svou dietu dnes za hlavu a jala se připravovat pečenou vepřovou plec se špenátem a bramborovým knedlíkem...po 3 špinavých hrncích a spoustě dalšího jsem hrdě předložila tento tradiční a pořádný pokrm svému dítěti "Taaak, tady máš ten knedlík a masíčko a špenát.". Dítě okouklo můj výtvor a naprosto ladně odstrčilo talíř se slovy "Nechci to. Chce kefír a suchar mami"....
Do 15. hodiny zbývá ještě nějaký čas, ale pak, pak vypadnu a nechť prudí zas svého tatínka, mrška jedna :D
Hlavně aby se jí brzy ulevilo :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat