čtvrtek 18. prosince 2014

Běhám, běháám, běhááám aneb jak se proběhávám k tomu co mě snad už konečně bude bavit :D

Jsem žena. Diagnóza. Dlouho vybírám, abych přebrala a vybírala znovu. Ve všem. Oblečení, jídlo, film, hudba, sport. Sportím už několik let a stále se hledám. Stále cvičím a stále mě to baví. Ale objevila jsem běh. Nebo běh objevil mně? No každopádně jsme se našli. Ačkoli dřív jsem ho chudáka zatracovala, teď běhám cca 100 km měsíčně. A baví mě to. Proč? Protože je to super aktivita pro můj styl sportování - překonávání sama sebe. Doběhnu příště dál? Zvládnu to za lepší čas? Navíc v běhu se koná spousta závodů, kde se sejde spousta stejně zapálených lidí :) Komunita. Souznění. Společný koníček. Mňam :)

Začínala jsem s během v červnu 2014 na dovolené, protože jsme jely 3 kamarádky s 3 dětmi a nemohla jsem cvičit. Průšvih! Týden bez cvíča?? Nééé. Našla jsem si alternativu a v Liberci si 3-4x šla zaběhat cca 5,5 km. A tím to začalo. Díky kamarádce jsem objevila FB skupinu Báječné ženy v běhu a stala se ze mě nejdřív nakukující, pak už přispívající a od ledna 2015 budu oficiální Bájenka :) Super banda super lidí, to vám teda povim :) Odběhala jsem pár různých závodů a zjistila jsem, co mě baví, co méně a co ne. Baví mě terén. Baví mě kopečky a rozmanité tempo. Baví mě příroda. Baví mě silnice, ale max 10 km. Bavil mě moc moc City Trail - kombinace města a parků. A baví mě běhat všelijak. 5 km rychle. 5 km terénem pomalu. 10 km na pohodu. 15 km na pohodu. I 21,1 km na pohodu se povedlo nebo-li "půlka", ale ta mě na silnici neláká.



Rozhodla jsem se pro terén a rozhodla jsem se sáhnout si na běžecké dno. Vymýšlím a plánuji a 21,1 km nebude má meta, ne ne. Pokořím 30 km. A pak ještě víc! Rok 2015 je posledním rokem mé mateřské a proto je vyloženě mojí povinností stihnout toho co nejvíc! Snad zdraví a rodina dovolí a podpoří mě v mém konání!






P.S.: činky miluju pořád a posiluju si doma, předcvíčo maminkám "vyhnilo" (děti už tam nechtějí být nebo marodí), ale vracím se snad zpět ke kruháčům, když už máme tátu doma a večer pohlídá ;)


SPORTU ZDAR!

1 komentář:

  1. Tak toto obdivuji! Já se snad nikdy ke sportu nedokopu. Nejsem nějak sportovně založená a spíše jako koníček mám kreslení, hudbu, apod. Letos jsem se místo běhání (které bylo v plánu) dala do hry na zobcovou flétnu. Díky https://www.topmuzika.cz/magazin/jak-vybrat-zobcovou-fletnu/ jsem poznala, jaké to je si hudební nástroj vybrat a teď trénuji. Baví mě to a naplňuje. Tobě moc fandím :) Jsi dobrá!

    OdpovědětVymazat