Jak jsem neměla dovolenou, den třetí aneb někdy je volná neděle dlouhá až moc :)

 Neděle 3.8., den třetí, kdy fanklub má dovolenou a já ne, ale mám volnou neděli a dítě stále ještě není doma. Takže to vlastně asi taková malá dovolená je ;)

Vzbudila jsem se tradičně docela brzy a docela vyspaná. Venku navzdory předpovědi sluníčko a 15 stupňů, takže ani žádná prádelna. Po rychlé kontrole údů, úponů, svalů a kloubů zjišťuji, že mě nic po včerejším kole nebolí. Super, můžu jít běhat. Obligátní kontrola názoru hodinek - Dnes doporučen regenerační běh 42:00, tempo 6:15/km. Tak jo, to beru. Za běhu pár prima whatsapp písmenek a obrázek, to se hned běží líp a 7,5 km tam zahučelo jako nic. Dnes výjimečně i s 500m výklusem, protože když pípla sedmička, tak jsem zrovna vyběhla schody vzadu u Průmyslové (místní vědí) a měla jsem tep 165. A s tím končit běh nechceš :) procházka domů a nostalgická snídaně - jogurt s granolou a marmeládou. -- reklamní okénko: Dojeďte si na výlet do Víru u Vírské přehrady, zajděte do Továrny a kupte si marmeládu Višně s portským. A nebo jinou. Jsou super :) po běhu zas nějaké stěhování nábytku, protože včera jsem zjistila, že moje kolo se mnou prostě bude bydlet asi navěky doma.

Po sobotním příjezdu z výletu jsem ve vchodu do domu totiž potkala pana souseda, kterému se zželelo slabé ženy vlekoucí horské kolo o velikosti rámu L do čtvrtého patra a nabídl mi klíč od kočárkárny. No, možná ho motivovaly spíš ty šmouhy na chodbě na zdech, které se nepovedlo vygumovat ani omýt nanohoubičkou, ale to je jedno. Vnutil mi klíč hned se slovy "uděláte si svůj a pak mi ho vrátíte....jo a ten zámek trochu blbne" a šel. Tak jsem Konu zaparkovala do kolárny, že se to hodí, když je mokrá a od bahna, zavřela jsem a dobře 3minuty jsem ladila úhel, tlak a chvat, abych zamkla. Uf. Takže to je jasný, musím si zkusit i odemknout, protože jinak mě tu stresem ráno před odjezdem do práce picne. Klik klak klik klak. Hele jako po 3min jsem se začala potit, že už se s kolem nikdy neshledáme a po 4 jsem začala nadávat. Pak to vyšlo, kolo vysvobozeno, dala jsem si ještě jednu várku nervů při zamykání a pak šla manželka od souseda zrovna znovu okolo - říkám "nezlobte se, ale to nepůjde" a klíč jsem vrátila :D tolik pokus ušetřit si nošení 15 kilového bajku 4 patra nahoru a dolu.

Neděle jinak v duchu procházek a pochůzek, vyvětrala jsem mamku i sebe pro krabičky a vyřídila taky jednu příležitost, jak být nápomocna a užitečná :) skvělý konec týdne a hurá do toho pracovního :)

Jak jsem neměla dovolenou, den druhý aneb jak jsme jeli na náhradní kola

 Sobota 2.8., den druhý, kdy nemám dovolenou, ale mám volný víkend. 

Fanklub má sice dovolenou, ale naštěstí disponuji ještě další várkou kámošů. Takže jsme s bajkovacími kamarády vyrazili na kola. Původní plán jet na víkend do Jeseníků vzal kvůli nepřízni počasí za své, ale vyrazili jsme aspoň na otočku směr Trutnov Trails. Teda takhle. Kluci na traily, já na okružní výšlap.

Sraz v 7,50, takže jsem si v 7 ohřála své mňam lečo číslo 3 a vyrazila s kolem a šusťákovkou na sraz s klucima. Samozřejmě nabíráme tradiční skluz, protože jako vždycky máme úplně marný odhad, kolik času zabere naložit 4 kola na auto. Cestou tradičně další skluz kvůli snídani v mekáči, ale pak už bez zdržení a v 10,15 parkujeme v cíli. Nebo na startu? :) btw v Praze slunce, v Trutnově mlha a déšť na spadnutí.

Vyrazila jsem sebejistě podle fungl nové aplikace na trasu, 40km, 800m+. Prosím vás, než někam pojedete podle nové appky, vyzkoušejte si to někde. Ono každý vnímá "terén pro horská kola" totiž jinak. Já jako lesní cesty, místy kamenité, vlnící se nahoru dolů. Moje nová aplikace jako nesjízdné mordor terény s bahnem, metrovými kolejemi od těžké techniky, skrz louku úplně bez cesty, za to vysokou trávou a sjezdy tak prudké, ze nemít to v mobilu tak to celý i s kolem hodím z té stráně dolů. Slzy vzteku v ceně! Takže jsem to v místě, kde to šlo zabalila a otočila s nastavením "bezpečná cyklistika" za klukama do hospody. Kde ale nebyli. Jo a jako extra bonus jsem se v louce potkala face2face s jelenem, který prostě nevypadal, že by mi chtěl uhnout. Koukali jsme na sebe a musim říct, že respekt jsem měla (a půlky strachem stažený taky).

Nevadí, najim se a dobiju telefon. Prima plán. Bohužel selhal na tom, že power banka doma evidentně plné nabití jen předstírala. Mrtvá. Prima. Zeptám se v hospodě, to je nápad. Prima plán číslo dvě. Taky selhal, protože mám starý a blbý kabel, který neni C-C. Dopytle! To bych ale nebyla já, abych nezkusila zúročit své průběžně konané dobré skutky. Místní paní na zahrádce schytala mou beznaděj a půjčila mi koncovku do zdi. Bohužel marnost mého kabelu nabijejícího rychlostí asi 1% za hodinu zachránit nedokázala. Jako bolestné jsem zakoupila místní buchtu a šla doufat, že mě tu kluci najdou i až se mi vybije telefon. Btw to, že v hospodě skoro neni signál už mě ani nedojalo, prostě technika dneska se mnou nehraje. Jo a taky mi telefon spadl a ruplo mi ochranné sklo, ale to bych vlastně s ohledem na dnešní kliku měla brát jako úspěch, že ten displej nepraskl úplně. 

Joo, výlety, kdy mám nějaký děsně netradiční plán a nápad prostě stojí často za to.

Jak jsem neměla dovolenou, den první, aneb po 3 týdnech na homeofficu a 3.lečo

 Pátek 1.8., den první...

...ráno bylo ve znamení zásadní výzvy - včas vstát a včas být tam, kde je potřeba. Zmáknuto, splněno, ale zadarmo to nebylo :) ono vstávat v 5 do práce, kde nemusím být na minutu přesně, je totiž něco jiného, než vstávat v 5 s tím, že pokud zaspím, tak ten vlak prostě nepočká :) úkol číslo dvě byl už čistě jen můj a to zaparkovat před domem. Vize, že v 6 budou lidi už odjetí do "kolbenky" vzala při zajetí do naší přeplněné ulice rychle za své, ale naštěstí před vedlejším panelákem se místo našlo. Sice půlkou auta na obrubníku do stráně, na kořenech a pod smrkem, ale parkuju. Fanklub byl tak laskav, že mi umyl auto, tedy úkol do dalších blízkých dní je to zpod toho smrku přeparkovat někam, kde nepadají tuny bordelu, píšu si to na to do list!

Doma pak snaha dohnat pozdní usínání a brzké vstávání. Nejen dnešní, ale za 3 týdny :D a pak homeoffice a cvičení, protože původní plán jet se na víkend zmasakrovat na kola mě a mým bajkovacím kámošům zhatilo počasí. V poledne jsem si ještě došla sklidit ke kámošce rajčata, ale co s nimi moc nevím, protože jen pro sebe vařit lečo se mi moc nechce. Asi deleguji rajčatový problém na maminku a bude po starosti. Spoiler, nakonec jsem to lečo potřetí uvařila a bylo úžasné.

Po 3 týdnech chození do kanceláře jsem si dnes dala homeoffice a asi to byla telepatie, protože budovu mého zaměstnavatele potkala zajímavá evakuační situace a kolegové to měli s bojovkou. Uf, sledovat to z domova jen zprostředkovaně bylo fakt mnohem pohodlnější, děkuji svému 6.smyslu ;)

Odpo pak s vědomím, že vlastně chci běžet v září trail 20km na Blaník výběh 4km se sprinty do kopce. Procházka k mamce, kafe, nákup a super mňam třetí lečo. Praxe v přípravě=časově to zvládám už za polovinu času 💪 dnešek se povedl a víkend přede mnou, tak směle do toho!