Pátek 1.8., den první...
...ráno bylo ve znamení zásadní výzvy - včas vstát a včas být tam, kde je potřeba. Zmáknuto, splněno, ale zadarmo to nebylo :) ono vstávat v 5 do práce, kde nemusím být na minutu přesně, je totiž něco jiného, než vstávat v 5 s tím, že pokud zaspím, tak ten vlak prostě nepočká :) úkol číslo dvě byl už čistě jen můj a to zaparkovat před domem. Vize, že v 6 budou lidi už odjetí do "kolbenky" vzala při zajetí do naší přeplněné ulice rychle za své, ale naštěstí před vedlejším panelákem se místo našlo. Sice půlkou auta na obrubníku do stráně, na kořenech a pod smrkem, ale parkuju. Fanklub byl tak laskav, že mi umyl auto, tedy úkol do dalších blízkých dní je to zpod toho smrku přeparkovat někam, kde nepadají tuny bordelu, píšu si to na to do list!
Doma pak snaha dohnat pozdní usínání a brzké vstávání. Nejen dnešní, ale za 3 týdny :D a pak homeoffice a cvičení, protože původní plán jet se na víkend zmasakrovat na kola mě a mým bajkovacím kámošům zhatilo počasí. V poledne jsem si ještě došla sklidit ke kámošce rajčata, ale co s nimi moc nevím, protože jen pro sebe vařit lečo se mi moc nechce. Asi deleguji rajčatový problém na maminku a bude po starosti. Spoiler, nakonec jsem to lečo potřetí uvařila a bylo úžasné.
Po 3 týdnech chození do kanceláře jsem si dnes dala homeoffice a asi to byla telepatie, protože budovu mého zaměstnavatele potkala zajímavá evakuační situace a kolegové to měli s bojovkou. Uf, sledovat to z domova jen zprostředkovaně bylo fakt mnohem pohodlnější, děkuji svému 6.smyslu ;)
Odpo pak s vědomím, že vlastně chci běžet v září trail 20km na Blaník výběh 4km se sprinty do kopce. Procházka k mamce, kafe, nákup a super mňam třetí lečo. Praxe v přípravě=časově to zvládám už za polovinu času 💪 dnešek se povedl a víkend přede mnou, tak směle do toho!
Žádné komentáře:
Okomentovat