pondělí 28. července 2025

Jak jsem netrénovala aneb život se musí žít a trénink se dožene

 Na léto jsem měla velké sportovní plány. Všechny měly společného jmenovatele. Dřinu, pot a odříkání. Ovšem člověk míní a letní program plný vlahých večerů mění a tak šel trénink stranou. Jelikož jsem se 6 let potýkala s poruchou příjmu potravy, bylo pro mojí hlavičku docela těžké přijmout fakt, že místo abych makala na své životní formě, tak se flákám. A tady je kámen úrazu. Ono to totiž flákání není a nazývat to tak opravdu nenavozuje příjemnou náladu. Užívat si čas s  radostí a úsměvem, dopřát si zážitky, trávit dny s někým fajn a ne pořád jenom sama zpocená při běhu nebo v cyklosedle, to je k nezaplacení. A tak jsem byla v divadle pod širým nebem. Na Street food večeři. Na koncertě. Plavat v jezeře. Na posezení večer v deset za světla na zahrádce u piva. Spala jsem tak, jak to vyšlo a sportovala jen tak, na co jsem se cítila. Protože můj fanklub má na naše aktivity vymezený jen přesně daný časový budget a ten je potřeba využít na maximum 😘 a ono tělu 3 týdny volnějšího režimu jenom prospěje ☺️








Žádné komentáře:

Okomentovat