Jak jsem se těšila i bála zároveň, aneb respekt je důležitá věc

Nevím, jak se to stalo, ale Labe je doslova za dveřmi. Uaa. Bláznivý počin, kdy se v partě dvanácti lidi vydáme na cestu dlouhou 380km podél toku Labe. Zní to poeticky. Budeme parta, bude legrace, bude to bájo. Ovšem samozřejmě to nebude zadarmo. Pointa akce je, že 1 běží a 11 se veze. A ten 1 běží celkem 3x. 3 úseky, každý cca 10km, v cca 48hodinách. Spánek? Marnej. Jídlo? Pátý přes devátý. A přes desátý. Bojový podmínky. A smrad. 😀😀😀 těším se? Moc. Bojím se? Taky moc. Ale spíš než klasický strach je to respekt k té náloži, co mě čeká. Příprava byla vzorná, takže zítra odpo směr Špindllll🌞

Zelená je naše auto, trojčička, červená jsem já. 9km, 15km a 9km (+300m). Cíl? No ten je přeci v cíli :) a taky je Cíl si to užít. A přežít. A neumřít. A hodně se smát. A potkat kamarády. Jo a taky si nový udělat. 

Btw kdyby se někdo nudil, můžete mě vyzvednout v neděli kolem 22.hodiny v Děčíně a hodit domů. Ale bacha na ten smrad 🙈😀