pondělí 23. června 2025

Jak jsem jela na běžecký kemp aneb s neznámými babami do neznáma

 Víte, jak se stane, že jedete na běžecký kemp na Vírskou přehradu s úplně cizími lidmi? No to vám bylo tak. Jednou na instagramu jsem okomentovala někde někomu něco. Na detaily se neptejte, bo si je nepamatuji. A najednou mi napsala jakási holčina odněkud z nePrahy, že by ji zajímalo víc. Zjistily jsme, že jsme si milé a začaly jsme si psát. A najednou tahle prdlice píše, že se jako musíme někdy potkat osobně přeci! A já na to, že joo, ale kdy...? A ona "tak s nama pojeď na běžecký víkend, bude sranda!". A já na to "Tak proč ne!" A bylo to.

V pátek sem si vzala volno a jela jsem vlakem Míše co nejblíže k té její nePraze naproti. Nervozita malinko byla, ale to se rozběhá, věřila jsem tomu :) na nádraží klasika zmatky, zpoždění, masakr, ale zpestřila jsem si to burger kingem a pak to šlo. Najít vlak, najít své místo a už jen se modlit, že někdo opraví zaseklé dveře a budeme moct odjet :) zpoždění 30min, to se dá.

Holky na mě čekaly v Tišnově, na mě a ještě jednu spolucestující, no když jsme vystoupily, tak o nás vědělo celé nádraží. Seznamovačka, objímačka, rozesadit se do aut a směr Vír. TOVARNA.

Super ubytko, který má duši a díky skvělé partě praštěných holek má na 2 dny i zvýšené hlukové limity. Parta se sešla super, byť jsem asi jediný neatlet, tak tempo zvládám na večerním uvítacím výklusu držet a v abecedě zaostávám jen malinko. Výšlap na vyhlídku se soutěží o nasbírání co nejvíc klíšťat jsem nevyhrála:) Potom společná večeře, posezení u drinků a spát. 


Ráno jsme si daly jogu a pak vyrazily na vycházku po okolí na rozhlednu, protože běh nás čeká až odpoledne, kdy je víc času. Máme to totiž s mňam plnou penzí. Takže výšlap na Karasin a zpět domů, 10km. Poo siesta a pak kompenzační cviky a posilování. V 16h start směr vytrvalostní trénink. 9km do Dalečína a zpět. Tempo pohodové, vedro ale bylo fest a na trase dva stoupáky, co daly fakt zabrat. Ale opět jsem obstojně držela se skupinou a jsem na sebe hrdá. K večeři panenka a pokec s hromadou smíchu. A nealko, protože pivo večera stačilo. 

V sobotu už jsem se poučila z nedostatku zásuvek na pokoji a nastoupila power banka a tedy i večerní hudba do uší a plnotučný spánek:) všechny rituály dodrženy a to se hned krásně spinká.

V neděli jsme opět začaly jogou a pak jsme se vydaly na poslední výklus spojený s opakováním abecedy a zahřívacích cviků. Vyběhly/vyšly jsme si na vyhlídku, pak domů, oběd a po cestě ještě hrad Pernštejn. Vedro bylo pekelné a ve vlaku to Teda mělo grady.



Závěr? Bylo to úžasné setkání spojené se sportem a vědomostmi, smíchem a novými kamarádkami. Děkuji. 



Žádné komentáře:

Okomentovat