Ano, zranění jsou strašidlem a zároveň téměř denním chlebem hobby běžců. Všichni makáme a běháme a honíme se, ale na regeneraci většinou čas nezbývá. A tak i mě po Labi potkal hodně nepříjemně natažený sval na lýtku a způsoboval mi stres víc jak týden.
Ono uběhnout nějaký ten mordor je prima, ale když při tom blbě spíme a neregenerujeme, tak si tělo o odpočinek řekne. Buď nemocí nebo bolestí a nebo úrazem. Já jsem měla ještě kliku a bylo to jen bolení. A jak jsem to léčila? Tejp, klidnější režim, masáže, v nejhorším ibalgin a ibalgin mast a červené světlo.
Největší strašák bylo, že bych nemohla následující víkend běhat, protože mám běžecký kemp, ale situace se uklidnila, 2 testběhy ok a tedy na kemp jeduuu. Důležité je také se z dané situace poučit. Takže plavání dneska splněno, pivo po běhu za nealko vyměněno, kolo do programu zařazeno a lýtko namazáno.
V čem dělám největší chybu? Asi že nemám jeden den v týdnu vyhrazený přímo jen regeneraci a péči o tělo. Asi to bude chtít vic se rozmazlovat :) sem tam mi někdo nějakou péči dopřeje, ale musím zamakat i sama doma a dát si trochu lásky ;)
Jo a jaký byl běžecký kemp s 10 cizíma babama se dozvíme po víkendu. Nicméně online dojmy s některými z nich dávají tušit, že akce to bude nezapomenutelná:)
Žádné komentáře:
Okomentovat