Pátek! Poslední den v týdnu a poslední den dovolené. Juch i nejuch, pocity jsou rozporuplné, ale jelikož já mám ráda lidi (některé dokonce moc) a i své kolegy (taky některé moc), tak mě konec volna spíš těší než trápí.
Na ráno mi moje moc oblíbená kamarádka, se kterou v době podzimních a zimních měsíců cvičím v jejich suterénní mučírně, vymyslela zajímavý program. Že prý potřebuje vyvenčit syna. Chlapec hraje vrcholově tenis, ale nerad vytrvalostní aktivity, takže jsem byla požádána ho vzít běhat. Jako správný puberťák se se mnou sám odmítal vydat, takže jsme šli skupinově. Chlapec se mnou klusal 5km a kamarádka popoběhla a pak dostala cvičení a takhle 3x dokola. Moc prima to bylo.
Doma dopolední relax. Dítě mělo na přespání kámošku. Šly spát asi ve 2, prej, takže odhaduji, ze šly ve tři. Vylezly v 7, takže v 10, když se mi v pokoji zdálo divné ticho, jsem zjistila, ze opět hnípou. Tak jsem odnesla mamince na oběd porci leča No.6 a spontánně jsem se vydala k vodě. Doma je totiž peklo křížené s mordorem. Od 1 jsem tedy ležela ve stínu 1x2m za křovím u Labe v Káraným:) občas i s knihou. A vydržela tam do 16h. Domů mě popohnala vosa, když mě píchla do lokte.
Žádné komentáře:
Okomentovat